Chloë Moretz: Chyby v líčení a její filmová kariéra
Úvod do tématu
Tento článek se zaměřuje na různé aspekty spojené s herečkou Chloë Grace Moretz, včetně jejího vzhledu a filmových rolí. Ačkoli se v původním zadání objevila zmínka o "Chloë Moretz makeup mistakes", tento koncept není v poskytnutém textu přímo rozveden. Místo toho text poskytuje bohatý materiál o jejím hereckém působení, zejména o její roli ve filmu Nimona a o jejím účinkování v americkém remaku švédského filmu Let the Right One In.
Chloë Grace Moretz a její filmografie
Role ve filmu Nimona
Chloë Grace Moretz propůjčila svůj hlas hlavní postavě v animovaném sci-fi fantasy akčním filmu Nimona z roku 2023. Film sleduje rytíře Ballistera Boldhearta (Riz Ahmed), který se spojí s dospívající dívkou Nimona (Chloë Grace Moretz), aby dokázal svou nevinu poté, co byl falešně obviněn z vraždy. Situace se komplikuje, když se ukáže, že Nimona je stvoření, které Ballister považoval za svého největšího nepřítele, čímž se jeho celý svět a způsob myšlení obrátí vzhůru nohama.
Americký remake filmu Let the Right One In
Chloë Grace Moretz ztvárnila hlavní roli v americkém remaku švédského hororového filmu Let the Right One In z roku 2008, který byl uveden v roce 2010 pod názvem Let Me In. Původní švédský film, režírovaný Tomasem Alfredsonem podle románu Johna Ajvide Lindqvista, vypráví příběh Oskara, šikanovaného chlapce, který se spřátelí s tajemnou dívkou Eli. Oskar brzy zjistí, že Eli je spojena s řadou krvavých vražd.
Analýza filmu Let the Right One In (švédská verze)
Geneze a vývoj projektu
Film Let the Right One In (švédsky: Låt den rätte komma in) je švédský romantický horor z roku 2008, režírovaný Tomasem Alfredsonem a napsaný Johnem Ajvide Lindqvistem, který adaptoval svůj stejnojmenný román z roku 2004. Vývoj filmové adaptace Lindqvistova románu začal v roce 2004, kdy John Nordling získal práva na produkci projektu. Alfredson, který se nezajímal o hororové a upírské konvence, se rozhodl ztlumit mnoho prvků románu a zaměřit se především na vztah mezi dvěma hlavními postavami a prozkoumat temnější stránku lidstva.
Projekt filmu začal koncem roku 2004, kdy John Nordling, producent produkční společnosti EFTI, kontaktoval nakladatelství Ordfront, aby získal práva na filmovou adaptaci Lindqvistova románu. Jak sám Nordling uvedl, v Ordfrontu se mu nejprve vysmáli, ale po oslovení Johna Ajvide Lindqvista zjistili, že mají stejnou představu o tom, jaký film by měli natočit. Alfredsonovi román doporučil přítel. Navzdory své neochotě přijímat knihy si jej po několika týdnech přečetl. Zobrazení šikany v románu Alfredsona hluboce zasáhlo. Kromě EFTI se na koprodukci podílely Sveriges Television a regionální produkční centrum Filmpool Nord. Lindqvist trval na tom, že scénář napíše sám. Alfredson, který neměl s žánry upírů a hororu žádné zkušenosti, zpočátku vyjadřoval skepsi ohledně toho, že by původní autor měl provést adaptaci, ale výsledek ho velmi uspokojil.
Obsazení hlavních rolí
Výběr hlavních herců trval téměř rok. Proběhla otevřená konkurzní řízení po celé Švédsku. Alfredson popsal proces obsazování jako nejobtížnější část natáčení filmu. Měl zvláštní obavy ohledně interakce mezi dvěma hlavními představiteli a faktu, že ti, kteří četli knihu, by měli předem danou představu o tom, jak by postavy měly vypadat. Chtěl, aby herci vypadali nevinně a dokázali spolupracovat před kamerou. Měli být „zrcadlovými obrazy jeden druhého. Ona je všechno, co on není. Temná, silná, statečná a dívka. (...) Jako dvě strany téže mince.“ Alfredson také uvedl, že „obsazení je 70 procent práce; nejde o výběr správných lidí pro role.“
Nakonec byli pro hlavní role vybráni Kåre Hedebrant a Lina Leandersson. Roli Leandersson v celém filmu dabovala Elif Caylan. Oba muži a ženy do čtyřiceti let se ucházeli o roli Eli. Herečka Lina Leandersson byla pro roli Eli vybrána, ale její hlas byl považován za příliš vysoký, proto jej namluvila dabérka Elif Ceylan. Podle rozhovoru s režisérem byly původně zamýšleny flashbacky, které by tuto skutečnost podrobněji vysvětlily, ale tyto scény byly nakonec vystřiženy.
Natáčení a vizuální stránka
Hlavní fotografie se uskutečnila v roce 2007 v Luleå, s dodatečným natáčením v Blackeberg. Ačkoli se film odehrává v Blackeberg, předměstí Stockholmu, hlavní natáčení probíhalo v Luleå na severu Švédska, aby bylo zajištěno dostatek sněhu a chladného počasí. Oblast, kde se natáčelo, pochází zhruba ze stejného období jako Blackeberg a má podobnou architekturu. Alfredson však natočil několik scén i v oblasti Blackeberg. Většina natáčení využívala jednu pevnou kameru Arri 535B, s téměř nulovým použitím ruční kamery a malým počtem střihů. Sledovací záběry se spoléhaly na vozík namontovaný na kolejnicích, nikoli na Steadicam, aby bylo dosaženo klidného, předvídatelného pohybu kamery.
Štáb věnoval zvláštní pozornost osvětlení. Kameraman Hoyte van Hoytema a režisér Alfredson vynalezli techniku, kterou nazvali „spray light“. Van Hoytema ji popsal jako techniku, která vytváří efekt podobný, jako kdyby se „matné elektrické světlo v plechovce nastříkalo jako lak na vlasy“ po bytě Eli.
Film obsahuje přibližně padesát záběrů s počítačově generovanými obrazy. Alfredson chtěl, aby byly velmi jemné a téměř nepostřehnutelné. Scéna, kde několik koček útočí na Virginii, jedna z nejsložitějších scén k natočení, vyžadovala několik týdnů příprav a plánování.
Zvukový design
Film využívá výhradně analogové zvukové efekty. Hlavní zvukař Per Sundström vysvětlil: „Klíčem k dobrým zvukovým efektům je práce s přírodními a skutečnými zvuky. (...) Tyto analogové zvuky lze digitálně upravovat podle potřeby, ale původ musí být přirozený.“ Sundström navrhl zvukovou kulisu tak, aby byla co nejblíže hercům, s slyšitelnými údery srdce, dechem a polykáním.
Témata a interpretace
V knize je Eli prezentován jako androgynní chlapec, kastrován před staletími sadistickým upířím šlechticem. Film se k otázce genderu Eli staví spíše nejednoznačně: krátká scéna, ve které si Eli obléká šaty, nabízí pohled na naznačující jizvu, ale bez explicitního vysvětlení. Když Oskar požádá Eli, aby se stala jeho přítelkyní, Eli se pokusí Oskarovi říci: „Nejsem dívka.“ V románu jsou jeho upírské charakteristiky také explicitnější: Eli tak může proměnit své ruce a nohy v drápy a může také rozprostřít blánu mezi pažemi a tělem, aby létal. Alfredson původně chtěl tuto pasáž z filmu vynechat, ale Ajvide Lindqvist trval na tom, že musí být zahrnuta. Alfredson byl zpočátku z této scény nervózní.
Mnoho vedlejších postav a událostí z knihy bylo odstraněno a fokus byl přesunut především na milostný příběh mezi dvěma hlavními postavami. Zvláště mnoho aspektů postavy Håkana, včetně toho, že byl pedofil, bylo ztlumeno a jeho vztah s Eli byl ponechán převážně otevřený interpretaci.
Přijetí filmu
Premiéra a kritické ohlasy
Film Let the Right One In měl premiéru na filmovém festivalu v Göteborgu 26. ledna 2008, kde získal Cenu severských filmů. Ve Švédsku byl uveden 24. října 2008 společností Sandrew Metronome. Film získal uznání kritiků, kteří ocenili výkony obou hlavních herců, kinematografii, scénář a režii.
Švédští kritici obecně vyjádřili pozitivní reakce na film. V 26 recenzích uvedených na švédském webu Kritiker.se dosáhl průměrného hodnocení 4,1 z 5. Svenska Dagbladet udělil filmu hodnocení pět z šesti a ocenil Alfredsonovu schopnost „vyprávět příběhy skrze obrazy namísto slov o společnosti, kde srdce jsou z ledu a každý je sám, ale také o lásce teplé a rudé jako krev na bílém tajícím sněhu.“ Göran Everdahl pro SVT's Gomorron Sverige udělil filmu čtyři z pěti a popsal jej jako „kuchyňskou fantasy“, která „vrací upírskému příběhu něco, co mu dlouho chybělo: schopnost nás skutečně vyděsit.“ Expressen a Göteborgs-Posten byli méně ohromeni a udělili filmu tři z pěti.
Recenzenti komentovali krásnou kinematografii a její tichý, zdrženlivý přístup k někdy krvavému a násilnému tématu. KJ Doughton z Film Threat považoval vizuální efekty ve finále za svěží a vynalézavé a předpovídal, že o nich bude ještě léta mluveno. Roger Ebert udělil filmu tři a půl z čtyř hvězdiček a označil jej za upírský film, který upíry bere vážně, a přirovnal jej k Nosferatu a Nosferatu the Vampyre. Bloody Disgusting zařadil film na první místo v seznamu „Top 20 hororových filmů desetiletí“ s článkem, který uvádí: „Je dost vzácné, aby hororový film byl dobrý; ještě vzácnější jsou ty, které fungují jako skutečná umělecká díla. Let the Right One In je jedním z těchto filmů - stroze krásné dílo, které se pomalu odhaluje, jako ta nejlepší umělecká díla.“
Ocenění
Film získal několik ocenění, včetně Founders Award za nejlepší narativní celovečerní film na Tribeca Film Festival, a také čtyři ceny Guldbagge Awards, včetně ceny za nejlepší režii pro Alfredsona, nejlepší kinematografii pro Van Hoytemu a nejlepší scénář pro Lindqvista. Dále získal cenu Saturn Award za nejlepší mezinárodní film a Empire Award za nejlepší hororový film. Na 63. udílení British Academy Film Awards byl film nominován na cenu za nejlepší film mimo anglický jazyk.
Odkazy na jiné filmy a remaky
Film Let the Right One In byl v roce 2010 americky přejmenován na Let Me In a s Chloë Grace Moretz v hlavní roli. Tento remake byl uveden v Severní Americe na DVD a Blu-ray v březnu 2009 společností Magnet Films a ve Spojeném království v srpnu společností Momentum Pictures. Americké disky obsahují jak původní švédský dabing, tak anglickou dabovanou verzi, zatímco evropské verze obsahují pouze švédštinu a anglický audiokomentář. Icons of Fright hlásil, že americké vydání bylo kritizováno za použití nových, zjednodušených anglických titulků místo původních kinových titulků. Po stížnostech zákazníků Magnet uvedl, že vydá aktualizovanou verzi s původními titulky, ale nebudou vyměňovat stávající disky. Režisér Alfredson také vyjádřil svou nespokojenost s titulky na DVD a nazval je „krůtím překladem“.
V článku se zmiňují i další severské filmy a seriály, které se dočkaly hollywoodských adaptací, jako například The Girl with the Dragon Tattoo, Insomnia, Wallander, The Killing, The Bridge, Those Who Kill a Real Humans. Tyto adaptace často poukazují na bohatství skandinávské kultury, krajiny a talentu.
Další filmové a hudební reference
Nimona a podobné animované filmy
Film Nimona je zmíněn v kontextu dalších animovaných a fantasy děl. Mezi doporučeními pro diváky, kteří si užili Nimona, se objevují filmy jako Spider-Man: Into the Spider-Verse, který je chválen za svou vizuální stránku, humor a postavy. Dále seriál Jentry Chau vs. The Underworld, který se zaměřuje na dospívající hrdinku s nadpřirozenými schopnostmi, a film Nimona, kde Chloë Grace Moretz hraje titulní roli.
Další doporučení zahrnují Pop Star Academy: KATSEYE, dokumentární sérii o mladých aspirujících popových hvězdách, a Turning Red od Pixaru, film o třináctileté dívce, která se proměňuje v obří pandu. Zmíněn je také film Belle, který se inspiruje příběhem Kráska a zvíře a pojednává o virtuálním světě a hudbě.
Nimona | Official Trailer | Netflix
K-Pop a hudební témata
V souvislosti s filmem Nimona je zmíněn i seriál KPop Demon Hunters, který kombinuje animaci, korejskou kulturu, nadpřirozené prvky, komedii a K-pop hudbu. Seriál sleduje dívčí skupinu Huntrix, která bojuje proti démonům využívajícím hudbu k ovlivňování lidského světa.
Chloë Moretz a její spojení s různými projekty
Zmínka o Chloë Grace Moretz se objevuje v kontextu její role v Nimona a v americkém remaku Let the Right One In. Její jméno se také objevuje v seznamu slavných osobností, které jsou fanoušky metody Ricari, což je kosmetické ošetření. Text zmiňuje, že mezi fanoušky této metody patří například Lily Allen a Dree Hemingway.
Ostatní zmíněné prvky
Technické aspekty web scrapingu
Část textu se dotýká technických aspektů web scrapingu a identifikace prohlížečů. Zmiňuje se o tom, že při masovém scrapingu mohou být náklady vyšší. Dále se řeší výzva v podobě detekce prohlížečů bez grafického rozhraní (headless browsers) a potřeba řešení pro ověřování uživatelů. Je zmíněno, že Anubis vyžaduje moderní JavaScriptové funkce, které mohou být zakázány pluginy jako JShelter.
Recenze kosmetických ošetření
Text obsahuje recenzi na kosmetické ošetření zvané The Ricari Method v londýnském studiu Nomad. Popisuje zážitek z procedury, její účinky na pokožku a tělo a zmiňuje známé osobnosti, které jsou jejími fanoušky. Tato část textu se však netýká přímo Chloë Moretz nebo jejích filmů.
Hororové scény a filmové smrti
Významná část textu je věnována popisu ikonických hororových scén a filmových smrtí z různých snímků. Jsou zde detailně popsány scény z filmů jako The Brood, Creepshow, Friday the 13th, Day of the Dead, The Texas Chain Saw Massacre, A Nightmare on Elm Street 3: Dream Warriors, The Hills Have Eyes, Child's Play, Halloween III: Season of the Witch, Cabin Fever, House of 1000 Corpses, Final Destination 3 a dalších. Tyto popisy se zaměřují na detaily provedení, vizuální efekty a emocionální dopad.
Nimona | Official Trailer | Netflix
Severská kinematografie a její adaptace
Text obsahuje sekci věnovanou severské kinematografii a jejímu vlivu na Hollywood. Zmiňuje se o remacích úspěšných švédských, dánských a islandských filmů a seriálů, které se dočkaly amerických verzí. Příklady zahrnují Scenes from a Marriage, The Girl with the Dragon Tattoo, Insomnia, Let the Right One In (americký remake Let Me In), Wallander, Either Way (americký remake Prince Avalanche), The Killing, The Bridge a Those Who Kill. Tato část zdůrazňuje kvalitu a mezinárodní přitažlivost severské filmové tvorby.
tags: #kloe #moretz #ma #bledu #plet